Radiožurnál má smysl pro humor a VV svou hymnu

Dnes ráno, kdy jsem opět s hrůzou zjistila že jsem měla vstát dřív, než jsem sama schopna udělat, zaslechla jsem rozhovor Jana Pokorného a Karolíny Peake na Radiožurnálu. Nijak zvlášť mě nezaujal, koho by ráno zajímali problémy na státní úrovni, když sám má problém vstát z postele.

Následující písnička kterou redaktor Pokorný pustil ve mně vyvolal hlasitý smích. Chudák přítel, který je zvyklý na mé každoranní problémy s časem se až lekl. A co že ve mně vyvolalo takovou veselost? Nic menšího než text písničky Olympicu  s názvem Nech to být.  I přes to, že mými hudebními favority je zcela někdo jiný, taky jsem si zpívala ….

Někdy se to schumelí
jedna rána za druhou
vlastní zásluhou
pátek smolný máš
s kamarády
by ses pral
k slunci zády
od všech dál
Někdy se to schumelí
pak to takhle dopadá
špatná nálada
na všem hledáš stín
pro problémy
pro svůj kříž
chryzantémy nevidíš
Hej, bláhový nářek tvůj či zármutek mě nedojímá
Hej, kdekdo má důvod ztrácet náladu a přece jí má
Nač hned pláč? ………………………

A pak že veřejnoprávní rozhlas nemá smysl pro humor, nadsázku a nehraje k tématu. Každopádně díky za tohle ráno Jane Pokorný.

 PS: Třeba by si VV mohli tuhle písničku dát na web jako slogan pro „pobavení“ publika. Jen si nejsem jista jestli té "nadsázky" u VV již nebylo víc než dost a my vaše "publikum" se už s vámi bavit nechceme.